Jsem zastáncem toho, že fyzické vybití je důležité pro to, aby mozek patřičně fungoval, na druhou stranu to přináší stres, pokud toho má pes více, než dokáže zvládnout. Důležitou součástí života psa by měla být také mentální stimulace. Výhody a postup této stimulace známe z předchozího dílu.

Mentální stimulace je nedílnou součástí života psa 

Mentální stimulaci můžete se psem provádět každý den. V rámci chůze, kterou se svým psem podnikáte, na zahradě nebo doma v pokoji. Můžete nechat svého psa volně čichat prostředí, vodit ho občas na nová místa nebo s ním hrát různé stimulující hry. Tyto hry se provádí v rozhraní minut, ne hodin. Hry můžete za sebou provádět opakovaně. Čas pro přestávku je ještě před tím, než pes začne ztrácet koncentraci. Buďte trpěliví majitelé pro všechny psy. Například mladý pes ztrácí rychle koncentraci. Pokud je pes pro změnu stresovaný, bude pro něho lepší hrát známé hry, než nějaké nové.

Pes si volí způsob pohybu sám

Pokud má mít pes pohyb, tak by měl být ve formě chůze nebo občasného klusu. Co je však důležité, nechat psa si vybrat formu pohybu podle sebe, ať už jste s ním na zahradě nebo venku, nenutit ho do běhu.

Po náročnějším dni vždy odpočinek

Já osobně se svým psem neprovádím žádné aktivity, kde je rychlost, určité tempo, aby byl nucen k běhu. Pokud tedy za každou cenu, chcete se psem provádět aktivity, kde vzniká závislost psa na adrenalinu, určitě to není záležitost každého dne. Po tomto vypětí by měl následovat několikadenní odpočinek v závislosti na námaze. Odpočinek představuje to, že majitel od psa vůbec nic nechce, procházky jsou jen na nezbytně dlouhou dobu a pes si odpočívá podle svého.

Berte v úvahu následující kritéria psa

Různí psi mají různé potřeby. Proto, až budete vybírat činnosti pro vašeho psa, použijte velice jednoduché pravidlo. Volte takové aktivity, které jsou přiměřené:

– věku a fyzickému stavu konkrétního psa,

– tělesné struktuře a charakteru plemene

Trochu rychlosti potřebují možná chrti, kteří pro tento účel byli vyšlechtěni. Jsou však i plemena, kde i jen chůze může ublížit. Takoví mastifové potřebují chůzi jen na velmi krátkou dobu (jen několik minut) pro stimulaci a očichávání prostředí. Jejich tělo je příliš těžké a páteř a klouby trpí při dlouhých chůzích.

Dalšími skupinami, které potřebují chůzi jen na krátkou dobu, v délce několika minut, jsou štěňata ve věku 3-7 měsíců a starší psi. Štěňata mladší 3 měsíce nejsou ještě pro chůzi stavěna. Nemají ještě dostatečně vyvinuté svalstvo a nesmí tedy na procházky vůbec.

Pokud váš pes je hodně stresovaný, trpí bolestmi zad nebo kulhá, tak potřebuje klidnější aktivity. Měli byste svého psa dostatečně znát na to, abyste poznali, že třeba právě dneska dáte tu procházku kratší, protože se váš pes zdá být při chůzi ztuhlý.

Obecně neexistuje pes, který by potřeboval hodiny chůze denně. Určitě by měl pes chodit na procházky každý den. Jednou nebo dvakrát týdně můžete procházku protáhnout, ale ne každý den. Jestli je procházka jednou, dvakrát nebo čtyřikrát denně záleží spíše na tom, co má rád a jak žije. Pes, který nemá přes den přístup na zahrádku, musí samozřejmě ven častěji. Můj pes má k dispozici zahradu a vnitřek domu. Mezi těmito variantami má volbu, kde chce být, protože má nainstalovaná probíhací dvířka ve vstupních dveří.

Na zdraví psa má největší pozitivní vliv jeho pocit svobody/možnosti volby; čas strávený se svým majitelem, ke kterému má důvěru; příjemně strávený čas s ostatními psy; mentální stimulace a potřebný přiměřený pohyb dle jeho výběru.