Život se psem

Setkání s Diegem

P1040782_6Poprvé jsem Diega potkala v listopadu loňského roku. Měl o několik kilo méně, neměl rád, když se ho cizí lidé dotýkali. Vůbec nevěděl, jak se správně chovat ke psům. Byl vlastně k nim velmi hrubý, ale o kontakt se psy se neustále snažil.

Diego je dvouletý pes křížence německého ovčáka a belgického ovčáka malinois. Jeho současná majitelka, která je ze Slovinska, je moje kamarádka a spolužačka, má Diega  v dočasné péči zhruba 5 měsíců. Ona dává svoje srdce i své veškeré znalosti a zkušenosti do toho, aby z Diega byl zase vyrovnaný a slušný pes.

Hlavní důvody toho, proč Diego není nyní vyrovnaný pes?

– V jeho raném věku mu nebylo dovoleno být štěnětem – byly na něho kladeny vysoké nároky, odpovědnost a poslušnost příliš brzy;

– má spoustu špatných zkušeností s lidmi a jejich zacházením, bylo na něj také hystericky křičeno a fyzicky byl trestán;

– několikrát změnil majitele;

– byly s ním prováděny aktivity, které ho k tomu všemu ještě více stresovali.

Diego a psi

Když vidí nějakého psa a nemůže k němu, znepokojí ho to a začne vyvádět. On tolik chce být se psy, ale chová se k nim neurvale, protože mu chybí znalosti. Chybějící zkušenosti získává během setkání s různými psy, kteří jsou vyrovnaní a Diegovo nepatřičné chování tolerují. Ale pokud jeho chování je příliš hrubé, jeho psí učitelé mu to naznačí. Ne každý pes může být tím dobrým učitelem. Jedním z těchto učitelů pro Diega je i dospělá fenka Muffin z Německa, kříženec bernského salašnického a novofundlandského psa. Tato vyrovnaná a krásná psí dáma je s Diegem velice trpělivá a jasně mu dá najevo, kdy je něčeho příliš.

Zklidňující posezení v průběhu nebo na konci psího setkání je nástrojem, který pomáhá psům se naučit, že setkání s kamarády je fajn také v klidu. Děkuji mým zahraničním spolužákům za ochotu sdílet tyto fotografie z tohoto posezení.

P1040782_5P1040781_4

Diego a lidé         

Nemá rád, když se ho cizí lidé dotýkají. Jinak řečeno dotýkat se ho většinou později mohou, je však potřeba, aby používali správnou řeč těla. Na tu je potřeba myslet při každém setkání s ním, při chůzi kolem něho, při každém kontaktu s ním, aby byly zřejmé lidské přátelské záměry i pro bytost mluvící jen psí řečí a navíc mající negativní zkušenost s lidmi.

Diego a nové věci/situace

Nové a neznámé věci jsou pro něj děsivé. Z dálky vše dokáže v klidu sledovat, pokud by se neznámé objekty měly přiblížit, bylo by vše příliš hrozivé pro něj.

Diego a separační úzkost

Nemůže být doma sám, protože jeho strach z opuštění je příliš veliký. Jeho majitelka, pokud odchází do práce nebo něco vyřídit, prozatím pokaždé sjednává pro něj hlídání. Známí, které Diego zná, přicházejí, aby mu byli společností.

Diegova cesta proměny  

Na konci letošního září jsem s Diegem strávila 5 dní v jednom domě ještě s jeho současnou majitelkou. Měla jsem tedy příležitost vidět Diegovo pokroky a musím říct, že byly znatelné.

Stále je pro něj výzvou setkání s cizím psem a přijetí faktu, že ne ke každému psovi může přijít a že ne každý pes ho toleruje. Pokud však jemu je dán dostatečný prostor a čas pro navázání kontaktu a komunikaci s cizím psem, později s ním většinou vychází dobře.

Také přišel na to, že je vlastně docela příjemné, když se ho lidé dotýkají. Takže sedíte a najednou hlava tohoto fešáka zvedá vaši ruku, abyste ho hladili. 🙂

Jen tak dále skvělý Diego….přeji ti šťastný život!